Z historie

 

Klub důchodců Hlavnice

1991 - 2007

 

Hlavnice, obec ve Slezsku, vzdálená asi 15 km od okresního města Opavy, patří mezi malé obce. Počet jejích obyvatel se pohybuje okolo šesti set. Obec malá, ale známá široko daleko svými aktivitami v kultuře a sportu. Proslavuje ji místní Tělovýchovná jednota Družba Hlavnice svou systematickou více než 40-ti letou účastí na různých fotbalových soutěžích. Neméně aktivní je i místní sbor dobrovolných hasičů, který se účastní soutěží v různých kategoriích v hasičských disciplinách v rámci okresu Opava. V oblasti literatury je známo Sdružení Hlavnice A. C. Nora, které mělo v roce 2007 za sebou již 12 ročníků celostátní soutěže prózy pro mladé lidi. Vyjmenováním těchto tří hlavnických dobrovolných organizací nekončí však jejich výčet. V obci velice výrazně působí rovněž Klub důchodců, jehož činnost stále více přitahuje zájem sousedních i vzdálenějších obcí. Z jeho činnosti je možno uvést každoroční pořádání plesu důchodců, který je velice populární v širokém okolí obce, pravidelná měsíční klubová setkávání členů s  připraveným pestrým programem a organizování poznávacích jednodenních zájezdů. O všech těchto a dalších aktivitách je uvedeno dále. Nyní se podívejme zpět do historie, která se v případě Klubu důchodců píše od roku 1991.

            Klub důchodců v Hlavnici byl založen v prosinci 1991. Hlavním protagonistou byla Jana Kotalová, tehdy předsedkyně kulturního výboru obecního zastupitelstva. Žena, která dříve vedla Svaz žen, divadelní soubor, která dokázala podnítit mladé lidi v obci k tomu, že dokázali aktivně využít svého volného času. Byla také, a dodnes je, správkyní místního kulturního domu. Vznik Klubu důchodců v té době také podporovala politická Strana za životní jistoty pod vedením Jaroslava Šolce a její členové se také stali prvními členy nově vzniklého Klubu důchodců. V roce 1992 vznikla další, v tomto případě již oficiálně registrovaná organizace - Svaz důchodců. Do jejího čela se tehdy postavila Marie Zítková, hospodářkou se stala Marie Žáčková a jednatelem Jaroslav Šolc. Všichni členové Svazu důchodců byli rovněž členy Klubu důchodců. Členové Klubu důchodců se začali scházet pravidelně jednou v měsíci. Organizaci koordinovala Jana Kotalová z pozice své funkce v obecním zastupitelstvu.

V roce 1995 došlo k dohodě mezi obcemi Hlavnice a Bratříkovice (sousední obec s počtem obyvatel 300) o tom, že bratříkovičtí důchodci se stanou členy Klubu důchodců obce Hlavnice. V tomtéž roce 1995 zanikla politická Strana za životní jistoty. Organizaci veškeré činnosti důchodců převzal výbor Svazu důchodců. Od tohoto roku také platí zásada, že každý občan trvale bydlící v Hlavnici a Bratříkovicích při odchodu do důchodu se automaticky stává členem Klubu důchodců Hlavnice. Členem Svazu důchodců se stane pouze ten občan - důchodce, který podepíše přihlášku a zaplatí povinný členský příspěvek.

Lze tedy říci, že obecním zastupitelstvem vytvořený Klub důchodců má od roku 1995 svůj výkonný orgán, kterým je Svaz důchodců.  Prakticky to znamená, že členové Klubu důchodců mají jen práva a žádné povinnosti vůči této organizaci i obci, členové Svazu důchodců mají svá práva, ale také povinnosti vůči své organizaci. Zásadou je, že Svaz důchodců v rámci registrace celostátní organizace Svazu důchodců má právo a také povinnost hospodařit s finančními prostředky. Finanční příspěvek obcí Hlavnice a Bratříkovice na činnost Klubu důchodců neprochází pokladnou Svazu důchodců, ale je realizován přímo obecním úřadem jako výkonným orgánem obce.

Podíváme-li se na statistiku členské základny za léta 1992 – 2007, pak počet členů Klubu důchodců se pohybuje okolo čísla 100 a počet členů Svazu důchodců osciluje okolo čísla 70.

Výbor Svazu důchodců začal pracovat od roku 1995 ve složení - Marie Zítková - předsedkyně, Marie Žáčková - hospodářka a Jaroslav Šolc - jednatel. O čtyři roky později, v roce 1999, byl zvolen nový výbor ve složení - Marie Zítková - předsedkyně, Marie Žáčková – hospodářka, Vlasta Zemková - kulturní referent, Marie Kejdová - zástupkyně v Okresním výboru Svazu důchodců, Anna Lišková – členka, Kristýna Čechová - členka a Václav Káňa, zástupce důchodců z Bratříkovic. V roce 2004 byla do výboru kooptována Jindřiška Václavíková.

V roce 2006 došlo k novým volbám, ze kterých vzešel výbor ve složení – Vlasta Zemková – předsedkyně, Marie Žáčková – hospodářka, Marie Zítková, Jindřiška Václavíková   a Anna Lišková – členky, Marie Kejdová – místopředsedkyně a zástupkyně v Okresním výboru Svazu důchodců a Julie Káňová - zástupce důchodců z Bratříkovic.

Výbor je známý, výbor byl zvolen, vzorně se stará o činnost Klubu důchodců, ale jsou v klubu i další členové, kteří naprosto nezištně pomáhají tam, kde je potřeba. Jsou to například ženy, které pečou koláčů na ples, organizátor výletů, který vybírá trasy, zajišťuje autobus a vstup do navštěvovaných objektů a mnoho dalších. Atmosféra v Klubu důchodců odpovídá tomu, co kdysi zpíval herec Jan Werich v jedné písni: „Ten umí to a ten zase tohle a dohromady všichni udělají vše“.

„Královnou“ činnosti Klubu důchodců je dnes již tradiční ples důchodců, který se koná každý rok v Kulturním domě v Hlavnici. Na přípravu je nejnáročnější ze všech aktivit klubu. Odměnou je pak hojná účast návštěvníků, stále se zvyšující. První ples se konal v roce 1999. Na druhém plese v roce 2000 se středem pozornosti stalo slavnostní předtančení v rytmu valčíku, které připravili sami důchodci pod vedením Ing. Františka Salibora. O rok později předvedli tanečníci mazurku, v roce 2002 to bylo opět vystoupení v rytmu valčíku. 

Taneční skupina Klubu důchodců Hlavnice si dala název „Čuprsoubor“ a od roku 2000 vystupuje každoročně nejen na plese důchodců, ale i na jiných akcích a to i mimo obec. Počet tanečníků je proměnlivý. Po tuto dobu byly v souboru tyto dvojice:

 

Salibor František – Kaliková Dana

Pavelek Jaromír – Pavelková Dana

Dohnal Jan – Čechová Krista

Zítko Josef – Zítková Marie

Zemek Ervín – Zemková Vlasta

Liška Zdeněk – Lišková Božena

Václavík František – Václavíková Jindřiška

Káňa Václav – Káňová Julie

Dzimbaník Jan – Dzimbaníková Marie

Kotala Vladimír – Žáčková Marie

Valušek Jan – Kejdová Marie

Matýsek Josef – Matýsková Ludmila

Matýsek Milan – Matýsková Antonie

Červený Jiří – Kotalová Jana

 

„Čuprsoubor“ zatančil v roce 2003 v rytmu waltzu pod vedením Mgr. Dany Kalikové. V roce 2004 měla vystoupení pouze ženská část souboru (uvedeno dále). Pro rok 2005 ušily Vlasta Zemková a Jana Kotalová pro tanečníky kroje, které jsou od té doby používány i při jiných příležitostech jako hlavnické. Předtančení se neslo v rytmu polky na motivy slezských písní. V roce 2006 předvedl soubor na hlavnickém parketu valčík na známou melodii Na krásném modrém Dunaji.

V roce 2003 se na jednom pravidelném měsíčním setkání důchodců zrodil nápad, že by mohly ženy zkusit vystoupit bez mužů (Vlasta Zemková, Marie Zítková, Krista Čechová, Jindřiška Václavíková). Nejdříve vystoupily na setkání důchodců a pak na plese důchodců. Mimo slavnostní předtančení vpluly v převleku na podium velkého sálu jako skupina „Maxim Turbulens“. Vystoupení  se setkalo s obrovskou odezvou, přestrojené důchodkyně zvedly ke společnému tanci na parket všechny i jinak netančící důchodce. Toto vystoupení se stalo podnětem k vytvoření dalšího souboru, jehož členkami jsou jen ženy. Vznikl soubor „Čuprholky“. Věkový průměr téměř 70 let. Jsou to ženy, které se nebojí vystoupit na veřejnosti a dát na vědomí svému okolí, že radovat se z pohybu je možné i ve stáří.

V roce 2004 vystoupily „Čuprholky“ jako mažoretky. Úspěch byl tak velký, že svůj program předvedly i na jiných společenských akcích ostatních spolků. Kromě plesu důchodců to bylo na obecním plese, při oslavách 100 let A. C. Nora a další. Obrovský aplaus sklidily ženy v roce 2005 při dalším novém vystoupení jako „Poupata“ (poprvé vystoupily na obecní akci „30 let kulturního domu v Hlavnici“ dne 30. 12. 2004), obdobně slavily obrovský úspěch v roce 2006 jako „Holky z naší školky“. Bouřlivých ovací se dočkaly i v roce 2007, kdy zatančily břišní tanec svému pašovi, obklopeném sluhy a eunuchy. Nutno dodat, že vystoupení obou souborů (Čuprsoubor i Čuprholky) nacvičuje dle svých scénářů Dana Kaliková a všechny kostýmy připravují Marie Zítková a Vlasta Zemková.

 

Členkami souboru „Čuprholky jsou:

 

Zemková Vlasta

Matýsková Ludmila

Káňová Julie

Kejdová Marie

Matýsková Antonie

Dzimbaníková Marie

Žáčková Marie

Kaliková Dana

Lišková Božena

Václavíková Jindřiška

Kotalová Jana

Pavelková Dana

Zítková Marie

Čechová Krista

 

 

Plesu důchodců předchází důkladná příprava. Nic se nenechává náhodě. Den před plesem se pečou koláče z více než 20 kg mouky. Ty bývají tak dobré, že již na druhém plese byly rozebrány dřív, než začal ples. Od té doby je možné vydávat koláče až po zahájení plesu, ale i tak jsou během půlhodinky rozebrány. Stojí se na ně dlouhá fronta. Na plese najdou hosté bohaté občerstvení – klobásy, párky, guláš a samozřejmě nejrůznější druhy nápojů.

Hosté plesu jsou vítáni párem důchodců v krojích hned u vchodu kulturního domu kalíškem slivovice, chlebem a solí. Plesy začínají už v 15 hodin, ale zájem je tak velký, že už mnozí přicházejí v poledne, aby si zajistili místo pro sebe a své blízké. Oficiální konec má být o dvaadvacáté hodině, zpravidla však hudba končí své vystoupení až o půlnoci a není výjimkou, že poslední hosté odcházejí až k ránu a pak ještě dlouho diskutují na křižovatkách v obci. Sál i s přísálím je vždy zcela zaplněn hosty i ze sousedních obcí. To vše svědčí o tom, že plesy důchodců v Hlavnici jsou oblíbené.

Sotva skončí ples důchodců, tak v krátké době následuje konec plesové sezóny. A to by bylo, aby se důchodci nezúčastnili spolu s ostatními složkami v obci na vodění medvěda a v tentýž večer na pochování basy. Tato oblíbená tradice byla obnovena v roce 1968 a je dodnes každoročně provozována.

Plesem důchodců začíná prakticky každým rokem sezóna aktivit důchodců. Od března se pak pravidelně setkávají téměř každý měsíc. Na těchto setkáních je vždy pohoštění, nesmí chybět káva a nezbytný pohárek něčeho silnějšího. Tím se musí přiťuknout na zdraví všem, kteří se v daném měsíci narodili. Minutou ticha si důchodci připomenou ty, kteří nás opustili navždy. Následují pak informace, které zajímají všechny důchodce. Změny v legislativě související s životem důchodců, zajímavosti v obci, se kterými na některém ze setkání seznámí osobně starosta obce.

A jaké jsou kulturní programy na oněch měsíčních setkáních důchodců? Tak například. v březnu se vždy připomíná významný den, Mezinárodní den žen. A vůbec nevadí, že naše veřejnost již tento svátek nechce uznávat. Dubnová setkání bývají ve znamení velikonočních svátků, na konci dubna se organizuje tradiční smažení vajec v přírodě, pálí se čarodějnice. V květnu jsou většinou důchodci přítomni na akademii žáků základní školy a pak na nějakém autobusovém výletě za poznáním našeho kraje. Červnová setkání bývají většinou ve znamení hudby, tance a zpěvu, i když již bývá zvykem, že alespoň na závěr prakticky všech setkání si všichni zazpívají s hudebním doprovodem i bez něho. Zpočátku bývalo pravidlem, že o prázdninách se důchodci nescházeli. Od roku 2006 začala nová tradice. Aspoň jednou v roce, právě o prázdninách, mají hlavničtí „výjezdní zasedání“ ke svým členům do Bratříkovic.

V září bývají setkání v duchu různých soutěží, tance, kulturních vystoupení. Tato si dělají důchodci sami. Například soutěž vlastnoručně vyrobených dámských a pánských klobouků, návštěva krále s královnou, kteří udělují ceny zlaté vařečky, také už přijel na setkání soubor Dana Nekonečného v podání Vlasty Zemkové, Jindřišky Václavíkové a  Matýskové Ludmily. Jindy probíhají soutěže na téma, jak dokáží připravit muži jednoduché jídlo či vánoční cukroví (ženy zase jako popelky přebírají luštěniny) a další, které vždy rozveselí všechny přítomné. V roce 2007 byly zahájeny nové ceremoniály vítání nových členů a vlastní důchodcovské svatební obřady manželů, kteří se dožili stříbrné či zlaté či diamantové svatby. V říjnu bývají nepravidelně další autobusové zájezdy, pokud se na ně ušetří z peněz získaných z plesu důchodců. Občas bývají také zdravotní přednášky, přednášky charitativního charakteru apod. Nejednou již byly při setkání důchodců promítnuty vlastní videozáznamy ze života důchodců.

Poslední léta vyjíždějí na podzim důchodci na týdenní léčebně – turistické zájezdy do některých slovenských lázních. Využívají lékařem doporučené lázeňské procedury a zároveň poznávají okolí. Takto již navštívili lázně Lúčky, Dudince a Bardějovské kúpele, některé z nich opakovaně.

Jednoduše řečeno: od myšlenky k realizaci jakékoliv akce není nikdy daleko. Platí zásada, že všechno jde, pokud se chce.

Klub důchodců nežije jen sám sebou. Spolupracuje s ostatními spolky v obci a s obecním úřadem. Podílí se svou činností na organizování dne dětí, letních „benátských nocí“, spolupracuje se základní školou, samozřejmostí je úklid parku u kulturního domu a pravidelné shrabování listí. Na podzim 2007 se uskutečnilo první setkání s důchodci z jiné obce a navázání spolupráce. Klub důchodců vybírá a navrhuje kandidáty do obecního zastupitelstva, pokud jsou v daném roce volby.

V předvánočním období se zúčastňují hlavničtí důchodci na vystoupení dobrovolného dramatického kroužku dětí a školního vánočního odpoledne. Na svém pravidelném vánočním setkání důchodců svítí vánoční  stromek, který navozuje vánoční atmosféru.

Když se přehoupne Nový rok, kolotoč setkávání a akcí pokračuje stejným tempem dál. Na pravidelná měsíční setkání přichází pravidelně okolo 60 – 70 členů. Je velice málo těch, kteří se akcí Klubu důchodců nezúčastňují vůbec. Hlavničtí důchodci se chtějí setkávat, protože je jim ve společnosti dobře. Povykládají si všechny novinky v obci, potěší se, zazpívají si, dobře se pobaví. Pro ty úplně nejstarší bývají tato setkání dost často jediným společenským životem.

Není tedy div, že z jiných obcí přicházejí lidé pro radu, jak založit, vést a organizovat kluby důchodců. Hlavničtí rádi vysvětlují v čem je tajemství takovéhoto společenského života důchodců. A toto tajemství je naprosto jednoduché – musí se chtít a něco pro to udělat.